Osobní genealogie

PhDr. Ivo Augustin Sperát, genealog a nakladatel z Brna

Původ příjmení Sperat: Vzniklo z latinského křestního jména Sperat(us), v překladu znamená „ten, který doufá“ (od toho opak Desperat = zoufalec). Sperat patřilo ve starověku ke klasickým jménům (cognomen) stejně tak jako např. Brutus, Dominicus, Octavianus, Tertullian, apod. Sperat už z běžného užívání vymizelo, přesto jej například Italové znají a vnímají jej jako jméno archaické. Určitě znáte ženskou podobu jména – Speranza (Espérance). Dokonce existuje svatý Sperat, má svátek podle římského kalendáře 17.7. (obvykle bývá psán latinskou formou jako Speratus). Pro zajímavost uvádím asi nejznámějšího nositele tohoto příjmení – Pavel Sperat (nar. 1484, zem. 1551), německý protestantský teolog, luterský reformátor. Byl blízký přítel Luthera a byl první, kdo na Moravu přinesl protestantismus, podle něj je pojmenována modlitebna v Jihlavě.

Rodokmen: Představím Vám náš vývod z předků (můj a mé paní), který začíná u našich potomků (Jana, Pavla a Lucie) a je zobrazen do 6. generace s fotografiemi, které se mi podařilo dohledat. Jinak mám některé větve vývodu zpracovány až po počátek matrik (vývod = rodokmen sestavený z rodičovských párů do cca 1600). 

Co se týče rozrodu, zde mám počátek v 16. století u Jana Sperata z Olešnice. Rozrod je sestaven kompletně s návazností na všechny žijící Speráty (v současnosti 28 mužů a 32 žen). Nebudu jej zde zveřejňovat, ale případným zájemcům rád rozrod předvedu osobně (rozrod = všichni potomci nejstaršího nalezeného předka narození po mužské linii). Takže neváhejte napsat.

Vidlákové z Radslavic: V jedné z mých větví vývodu z předků jsem dospěl až ke starobylému rodu vladyků Vidláků z Radslavic na dvoře pod Svatoslaví, pánů na Pohořílkách, Zhoři, Ochozi a Černém lese. Uvádím zde jejich historii, erb, pečeť, kresby tvrze a návaznost až k mé osobě.

Zajímaví předkové: Chtěl bych zde rovněž uveřejnit několik zajímavých životopisů mých předků. Nejzajímavější považuji životopis mého prapradědečka Jana Apostla Nečase, který jsem našel v pozůstalosti svého dědečka. Tento životopis s drsnou skutečností odráží život v 19. století, bohužel není dokončen. Další listy nebyly nalezeny, nicméně ve fantazii si můžeme představovat mnoho různých, krásných konců.....

Další mimořádně zajímavý životopis je prababičky mé ženy Ludmily Štarhové rozené Suchánkové.