Vývod z předků - zaznamenává všechny předky, kteří se v sledu pokolení (rodiče prarodiče, praprarodiče atd.) podíleli na zplození osoby, pro níž se vývod sestavuje. Je tedy souhrnem všech jeho přímých linií pokrevenství po meči i po přeslici. Vývod je na rozdíl od rodokmenu a rozrodu sestavou vzestupnou (postupuje ze současnosti do minulosti). Zabývá se rodičovskými dvojicemi, proto počet osob v něm roste každou generací geometrickou řadou (1-2-4-8-16-32-64-atd.) Sňatek rodičovských párů není podmínkou zařazení do vývodu. Osobu které se vývod sestavuje nazýváme střen (probant). Popis osob zařazených do vývodu je podobný jako u rodokmenu nebo rozrodu. Příjmení se uvádí vždy, a to příjmení rodné.(V uvedeném příkladu je 6 generací.)
Základní rodokmen přímé otcovské (mateřské) linie - zaznamenává vždy jen otce a jeho ženu (otec otce atd...).
Rodokmen - přehledný vývod, jak se některý rod po předcích vyvíjel tak, aby
v něm byla patrná vzájemná závislost členů rodu. Rodokmen zaznamenává všechny
syny a dcery pokud jsou manželskými potomky mužů pocházejících z manželství
zakladatele rodu.
Zakladatel rodu je nejstarší zjištěný přímý předek. Vnějším znakem členů rodu je
společné příjmení. Vnitřním znakem členů rodu je pokrevenství po meči. Do
rodokmenu patří také: potomci neprovdaných dcer, potomci mužů kterým byla
povolena změna příjmení, potomci mužů, kteří přijali sňatkem příjmení nevěsty.
Do rodokmenu nepatří: nemanželské děti synů, děti vdaných dcer - ani když rodina
sňatkem rodičů přijala příjmení nevěstino, adoptivní děti , nemanželské děti do
rodu vdaných žen. Rodokmen je základem historicky popisné genealogie (rodové
kroniky). Osoby zařazované do rodokmenu se zapisují jménem. Příjmení se uvádí
pouze u zakladatele rodu. Pokud došlo ke změně příjmení uvede se opět jen u
prvního nabyvatele. Osoby se zařazují do rodokmenu podle pokolení (generací), v
jednotlivých generacích podle rodin, v rodinách podle pořadí daného stářím - tj.
dnem narození. Příslušníci jednotlivých rodin (rodiče a děti) se spojují
svorkou.
Rozrod - zaznamenává veškeré potomstvo pocházející z jednoho společného páru předků. Do rozrodu patří všichni jedinci, muži i ženy, poutaní v přímé linii pokrevenství po meči i po přeslici k prvnímu manželskému páru (zakladatelům rodu) z něhož se rozrod sestavuje. Do rozrodu patří i nemanželské děti jak synů, tak dcer, a jejich potomci. Nepatří sem ovšem děti adoptované. Rozrod má širší rozsah než rodokmen a má význam nejen pro cíle historicky popisné ale i pro zájmy genetické a demografické, jako jsou např. volba povolání, dědičnost, dlouhověkost apod. Osoby zařazované do rozrodu zapisujeme vždy jménem a příjmením. Zařazování do rozrodu je stejné jako u rodokmenu.
